Leden 2013

Kde se vzal plyšový medvídek

31. ledna 2013 v 9:47 | Genevieve |  Úvahy
Téma týdne plyšový medvídek mě oslovilo a hned mi bylo jasné, že budu chtít na toto téma napsat článek. Nechtěla jsem se však zařadit mezi stovky podobných článků o tom, jak jsem jako malá dostala medvídka, kterého do konce života nedám z ruky, protože ho mám moc ráda. Napadlo mě zamyslet se nad tím, proč má většina plyšáků právě podobu medvěda, ale na nic kloudného jsem nepřišla. Snad příště. Na něco jsem ale přece narazila. Víte něco o vzniku a vývoji plyšových medvídků? Já už ano. Pomohla mi knížka Věda pro všední den Jaye Ingrama a taky anglická wikipedie :) To jen, abyste si nemysleli, že je to všechno z mojí hlavy nebo že si to chci přivlastnit.


Den trifidů versus Noc trifidů

28. ledna 2013 v 10:29 | Genevieve |  Knihy
Výpadek v mé aktivitě, který nastal, aniž bych chtěla, lze zdůvodnit dvěma slovy. Vakuové dny. Já tak říkám dnům, kdy vlastně nic nedělám a pak si horko těžko vzpomenu, co jsem tehdy dělala. Jedno vím určitě. Četla jsem si. Den trifidů jsem četla už dvakrát a skoro dva roky jsem se chystala vzít do ruky jeho pokračování, až na to konečně došlo. Rozhodla jsem se tedy napsat článek, ve kterém vám obě knihy představím a trochu je porovnám. Chci jen podotknout, že se mi líbily obě knihy a jednou je chci mít obě doma v knihovničce :)

Den trifidů versus Noc trifidů

"Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku." Touto větou začíná slavný vědeckofantastický román britského spisovatele Johna Wyndhama, Den trifidů. Ve Velké Británii vyšel už v roce 1951 pod názvem "The Day of the Triffids". Do Československa se dostal teprve v roce 1972 v překladu Jaroslava Kořána.

Komplikovanost vztahů

17. ledna 2013 v 15:45 | Genevieve |  Úvahy
Všechny zkoušky jsou úspěšně za mnou a tři týdny nemusím nic dělat, to bude nuda :D Nedávno jsem napsala úvahu o vztazích. Souvisí to s mým osobním životem, jak jinak, tak jestli budete chtít přijít se svou troškou do mlýna, jen do toho, třeba uvidím, že na to vlastně vůbec nejsem špatně.

Komplikovanost vztahů

Jak to tak pozoruju, tak vztah je jednou z nejsložitějších věcí v životě. Nebo možná jinak. Lidé si vztahy neskutečně komplikují. Nechme stranou příbuzenské vztahy a vztahy s kamarády. Mám teď na mysli vztah s přítelem/přítelkyní, s drahou polovičkou.

Znáte tu povídačku o Amorovi. Má luk a šípy lásky, jež střílí po lidech, kteří k sobě mají citově vzplanout. Někdy to tak skutečně vypadá. Dva lidé se sotva znají a už mají pocit, že bez toho druhého budou potřebovat inhalátor a nitrožilní stravu. Jenže takový stav netrvá věčně. Nechci tu rozebírat zamilovanost, ačkoliv jsem k tomu nechtěně začala mířit, ale to, jak si lidé packají vztahy.

Moje předměty v zimním semestru 1. ročníku

14. ledna 2013 v 17:31 | Genevieve |  Předměty
První semestr už mám téměř za sebou, chybí mi jen dvě zkoušky, které skládám ve středu, a tak bych vás chtěla uvést do obrazu, jaké předměty mě ve škole potkaly.

Povinné předměty

Audiovizuální technologie - teoretické povídání o fotografování, zvuku a videu
Lexikologie - pitvání se ve slovech a slovní zásobě od derivace přes abreviaci, kompozita či expresivitu až po synonymii
Metody literární historie - čtením dopisů, deníků, doslovů apod. jsme odhalovali pozadí vzniku významných literárních děl
Typografie - první 3 až 4 hodiny jsem vůbec netušila, co se po mně chce, ale časem jsem pochopila, že se učíme v počítači sázet text, abychom byli schopní jednou dělat knihy, brožury, časopisy atd.
Úvod do literární teorie - přednášky o tom, jakými prostředky si autor hraje se čtenářem
Úvod do studia jazyka - uvedení do problematiky morfologie, syntaxe, lexikologie, fonologie

Editorství - můj obor

11. ledna 2013 v 19:28 | Genevieve |  Škola základ života
Jak jsem předesílala, část článků tohoto blogu bude věnována mému studiu na vysoké škole. Můj obor mi připadá zajímavý, a tak se chci touto cestou podělit o své postřehy a zážitky související s ním.


Takže co vlastně studuji? Jedná se o obor Česká filologie se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích (delší název už tam neměli :D) na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Když jsem si vybírala vysokou školu, věděla jsem, že bych chtěla něco souvisejícího s češtinou, psaním a literaturou, ale nechtěla jsem na žurnalistiku, protože mi moc nejde psát na zadané téma. Radši si téma volím sama nebo si vymýšlím vlastní příběhy. Přesto jsem si na žurnalistiku podala přihlášku, protože jsem nic lepšího neviděla, ale nakonec jsem objevila právě editorství a to byl můj cíl. Přijímací zkoušky jsem úspěšně zvládla a letos v září jsem nastoupila do prvního ročníku bakalářského studia.

Miluji tě...pravda, nebo lež?

7. ledna 2013 v 17:00 | Genevieve |  Úvahy
Láska je krásná věc, ale bohužel až příliš často umí pěkně potrápit. Obzvlášť, když si ji spletete se zamilovaností...

Miluji tě...pravda, nebo lež?

Když člověk někomu řekne, že ho miluje, vyjadřuje tím, že k němu chová velmi intenzivní city, věří mu, váží si ho a bude tu vždy pro něj. V té chvíli, kdy onu větu vyslovuje, to zpravidla myslí upřímně. Závěrem by tak lehce mohlo být, že výrok "Miluji tě" je pravdivý. Musíme vzít ovšem v potaz i další aspekty. Tím nejzrádnějším je zamilovanost. Je vědecky dokázané, že zamilovaný člověk není schopen kriticky uvažovat a svého partnera vidí zkresleně, idealizuje si ho. V takovém případě musíme zamilovaného člověka prohlásit nesvéprávným k prohlašování takových věcí. Má jeden velmi nehezký handicap, který sice není doživotní, ale může trvat až 4 roky.

Bídníci (2012)

5. ledna 2013 v 19:20 | Genevieve |  Filmy
Ačkoliv jsem Bídníky nikdy předtím nečetla ani neviděla, film jsem si nechtěla nechat ujít. Včera jsem na něj tedy vyrazila do kina a dnes přináším recenzi. Co vy a Bídníci?

Bídníci

Vzít předlohu snad nejvýznamnějšího francouzského spisovatele, Victora Huga, a jeden z nejslavnějších muzikálů s hudbou Claude-Michela Schönberga a libretem Alaina Boublila a Jean-Marca Natela a přenést vše na filmová plátna, to napadlo scénáristu Williama Nicholsona. Režii neměl nikdo jiný než Tom Hooper, jehož poslední snímek Králova řeč si před dvěma lety vysloužil čtyři Oscary. Také obsazení se hvězdně blýská. Ve filmu můžeme vidět a především také slyšet osobnosti jako Hugh Jackman, Russel Crowe, Anne Hathaway, Amanda Seyfried nebo Helena Bonham Carter. Všechno to zní úžasně, ale je takový i film, nebo máme co do činění jen s nafouknutou bublinou kolem průměrného díla?

Slovo na úvod

3. ledna 2013 v 20:26 | Genevieve |  Já, Genevieve
Vítejte u zrození nového blogu a mého nového já, Genevieve. Je mi devatenáct let, a kdybych se měla krátce charakterizovat, řekla bych, že jsem obyčejná, introvertní, přátelská a vesměs klidná dívka. Je ve mně ale mnohem víc, jak budete časem mít možnost poznat.
S blogováním mám už letité zkušenosti, tak doufám, že je zde dokážu zúročit a postupně vznikne příjemný, zajímavý blog, kam budou lidé rádi chodit. Taková je moje představa. Studuju editorství na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ráda píšu, čtu a sleduju filmy. Zajímám se o jógu a háčkování. O tom všem chci na svém blogu psát. Dost možná se témata, o kterých psát, ještě rozrostou. Časem bych chtěla přidávat i povídky, a až budu mít foťák a naučím se s ním zacházet, tak i nějaké povedené fotografie.
Budu se snažit, aby moje články měly úroveň, co se týče pravopisu i obsahu, a totéž očekávám od vás v komentářích.
Mějte se hezky a držte mi palce, ať tento blog jen vzkvétá :) Genevieve