Co očekávám od života

24. srpna 2013 v 11:50 | Genevieve |  Myslánka
V různých obdobích svého života si kladu různé cíle a řídím se podle některých citátů. Na základní škole mi přislo důležité zapadnout do kolektivu, což se mi dařilo jen jako šedé myši. Na gymnáziu jsem začala uvažovat o budoucnosti - o vysoké škole, o manželství, o bydlení, o dětech. Včera jsem oslavila 20. narozeniny. Zhruba čtvrtinu svého života mám za sebou, vyloženě ničeho nelituji, ale říkám si, že těch dalších 20 let by opravdu mělo stát za to. Vidím to jako období největších možností.

Moje oblíbené citáty:
"Buďte králi ve svých snech a hledejte místa svá na vrcholu!"
"The more you like yourself, the less you are like anyone else, which makes you unique."
(volný překlad: "Čím víc máš rád sám sebe, tím míň jsi jako ostatní a to tě dělá jedinečným.")
"Neříkej hop, dokud nepřeskočíš."
 

Promrhané prázdniny

21. srpna 2013 v 14:48 | Genevieve |  Já, Genevieve
Sliby chyby a já si s kajícným výrazem uvědomuju, že jsem to tu naprosto zanedbávala. Bude to znít otřepaně, ale neměla jsem moc co psát. Jak já jsem se těšila na volno, a zatím můžu tyto prázdniny prohlásit za promrhané. Alespoň pokud jde o čtění a psaní. Vážně nechápu, co se to se mnou stalo. Za prázdniny jsem přečetla jen dvě celé knihy. Drasticky děsivého Dextera jsem četla spíš pro porovnání se seriálem, který zbožňuju. Půjčila jsem si pak i druhý díl, ale nepřečetla jsem ani tři kapitoly, protože v porovnání se seriálem mně to prostě nebavilo. Kniha není vůbec tak propracovaná a nemá takový spád jako její televizní zpracování. Pak jsem přečetla knihu, na kterou jsem se chystala už celkem dlouho, a to román George Orwella 1984. Kdybych na to nebyla tak zvědavá a natěšená, asi bych to brzy vzdala, ale naštěstí po přelouskání první ze tří částí knihy přišlo napětí a hluboké myšlenky o totalitní společnosti. Takže nakonec spokojenost. Chtěla jsem si dopředu načíst nějaké knihy do školy na příští semestr, kdy mě čeká česká literatura 1. poloviny 20. století, ale zasekla jsem se asi v pětině Petrolejových lamp. Nějak se nejsem schopná začíst. Zkoušela jsem vzít do ruky i léty prověřené knížky z vlastní knihovny, ale ani ty mě najednou nebavily. Zničila mi snad škola schopnost číst si pro zábavu? Nebo jsem tak moc vybíravá? Připadám si, jako bych to ani nebyla já. Stalo se vám taky něco takového?

Zkouška je od slova zkoušet

9. června 2013 v 21:42 | Genevieve |  Škola základ života
Dnes jsem se dozvěděla o úspěšném složení poslední ze zkoušek letního semestru, které chci shrnout v tomto článku. Dohromady jsem skládala čtyři, přičemž jedna z nich byla podmíněna zápočtovým testem.
Úplně nejdřív jsme psali ještě v zápočtovém týdnu zkoušku z ediční praxe, byl to vlastně test na možnosti a přišel jednodušší než zápočet z typografie, který jsme psali ve stejný den. Přesto jsem dostala za C. První zkouškou zkouškové období byl úvod do literární teorie. To znamenalo naučit se asi 300 stran Teorie literatury pro učitele od Josefa Peterky. Bohužel jsem dlouho nemohla přijít na správný systém učení a louskala jsem celou tu bichli, zatímco kamarádka si jen pročítala svých 22 stran výpisků. Zkouška, opět písemná, mi přišla dost subjektivní, zajímalo by mě, jakým stylem to hodnotili. Popsat literární postavy správnými termíny, napsat tři věty s různými typy metafory, jedním slovem vyložit přísloví... Zkoušku jsem udělala, ale ne za A, takže druhý den mě čekala ústní část, které jsem se hrozně chtěla vyhnout. Takže nachystat 5 knih k literárně teoretickému rozboru a jít si s panem doktorem promluvit tváří v tvář. Po rozebrání jedno povídky malostranské mi bylo do indexu zapsáno B. Za týden přišla na řadu fonetika a fonologie, na kterou s námi "pro povzbuzení" chodí i několik druháků, kteří to minulý rok nezvládli. Tato zkouška je pověstná dvěma věcmi. Zaprvé ji nikdo hned tak nedá, zadruhé se při ní dá dobře opisovat z taháků, učebnic i mobilů. Já poctivec samozřejmě taháky nevedu, ale i tak jsem ze sebe těch 5 stran písemky nějak vypotila. Neúspěšně. Pokračovalo se zápočtem z metod literární historie, který podmiňoval postup ke zkoušce z české literatury. Pět otázek převážně na studie literárních historiků se dalo zvládnout a další týden mě hned za sebou čekaly zkouška z češtiny a druhý pokus fonetiky. Česká literatura byla ústně a proslýchalo se, že z prvních termínů vyletělo dost lidí, tak jsem měla celkem strach, i kdy jsem šla k jiné učitelce. Naše profesorka byla hodná a dostala jsem perfektní otázky - Kytici a počátky českého realismu. Vědět, že budu zkoušená z Kytice, nemusela jsem se vůbec pokoušet přečíst těch 30 knih. Takže mé první A. A fonetika? Nakonec za D, ale jako nejlepší z těch, co u druhého pokusu uspěli.
Zkoušky na vysoké škole mě naučily vymýšlet si. Co nevím, to si vymyslím a aspoň to zkusím. Teď je vše hotovo, zbývá jen splnit pár úkolů (dobře, fonetická transkripce dvacetiminutového rozhovoru nebude úplně pohodička) a prvák mám za sebou. Neuvěřitelně rychle to uteklo. A jaký je váš konec školního roku?
 


Návrat?

4. června 2013 v 19:19 | Genevieve |  Já, Genevieve
Uvědomuju si, že jsem tento blog nestačila ani pořádně rozběhnout a vytratila jsem se, ale snad není všem dnům konec. Neměla jsem sem zkrátka co dávat. Škola mi brala čas i mozkové buňky, tak jsem nepsala a četla jen povinnou literaturu. Hodně jsem ale získala. Naučila jsem se nahlížet na literaturu z nového úhlu pohledu (kvůli literární teorii) a neodsuzovat literaturu 19. století (i když přečíst všech 30 knih ze seznamu ke zkoušce jsem stejně nezvládla, na Jiráska bych potřebovala tak měsíc). Také jsem našla lásku a doufám, že náš vztah přečká prázdniny.
Zkoušky už mám skoro hotové, a tak si říkám, co budu v těch nadcházejících měsících volna dělat. Těším se na čtení, konečně si budu moct sama vybrat a číst třeba celé dny. Taky doufám, že se ve mně třeba probudí múza a něco napíšu. Budu mít čas i na sledování filmů. To vše se dá zužitkovat tady na blogu a přiznám se, že mi blogový svět trochu chybí. Můžete tedy očekávat, že se tu v dohledné době zjevím :) Genevieve
P. S. : Právě mě napadlo nové slovo. Proč neříkat místo "úhel pohledu" jen "úhled"? Jazyková ekonomie :)

Kostka cukru, špetka soli

3. března 2013 v 22:35 | Genevieve |  Úvahy
Jednou jsme takhle s kamarádkou ještě na gymnáziu polemizovaly, jak definovat špetku soli a tato úvaha shrnuje, k čemu jsme tenkrát došly :)

Kostka cukru, špetka soli

Roku 1843 se začal vyrábět kostkový cukr. Bylo to u nás, na území dnešní České republiky, v cukrovaru v Dačicích. Tento dnes již běžně rozšířený výrobek, který se stal dokonce symbolem Česka v propagačních kampaních během našeho předsednictví Evropské unii, patentoval Jakub Kryštof Rad podle všeho poté, co se jeho paní zranila při sekání homole. Do homolí se dříve cukr zpracovával. Zavedení cukru v podobě kostek tedy vyšlo z praktických důvodů, životy hospodyněk se, lehce s nadsázkou řečeno, zjednodušily.

Moje předměty v letním semestru 1. ročníku

21. února 2013 v 20:00 | Genevieve |  Předměty
Skoro se až stydím, jak to tu zanedbávám, takhle jsem si to nepředstavovala, ale je mi jasné, že jediný, kdo s tím může něco udělat, jsem já. Tak mi držte palce, ať se mi vrátí nadšení z blogování.
Je tu nový semestr, s ním nový rozvrh a nové předměty. V tomto článku vám chci nastínit, čím se budu následujících pár měsíců ve škole zabývat. Bude to těžší než zimní semestr už jen proto, že máme víc předmětů ukončených zkouškou, ale na druhou stranu jsou to vlastně samé zajímavé věci.

Povinné předměty

Česká literatura I. - dějiny české litaratury 19. století k nám jezdí přednášet pan profesor Dalibor Tureček a hned po první přednášce mi bylo jasné, že tenhle pán by uměl zajímavě podat i nesmrtelnost chrousta, takže nějaký Jirásek, Mácha, Neruda aspol. je pro něj hračka
Fonetika a fonologie - řeč bude o zvukové stránce jazyka a jako seminární projekt fonetická transkripce autentického českého rozhovoru
Metody literární historie 2 - v podstatě seminář k české literatuře I., budeme si muset načíst spoustu nevítané české literatury 19. století
Typografie 2 - navážeme na znalosti ze zimního semestru a budeme prohlubovat dovednosti práce s počítačovou grafikou, sazbou apod.
Úvod do ediční praxe - historie písma, knihy, nakladatelství, chod nakladatelství, čtenářská gramotnost a mnoho dalšího, to bude patřit sem
Úvod do literární teorie - prozodie, textologie, jak vyprávět, jak vyvolat pocit napětí, snad z té teorie vytěžím i něco do praxe

Univerzita - jiný svět

14. února 2013 v 15:26 | Genevieve |  Škola základ života
Univerzita je v mnoha věcech naprosto odlišná od škol typu základní škola, gymnázium, obchodní akamademie, hotelová škola, apod. Cílem tohoto článku je v několika bodech předestřít, v čem ten rozdíl spočívá. Středoškoláci si udělají jasno a vysokoškolákům připomínám, že studuju na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a všechny informace jsou podle toho, jak to funguje tady, tak se nedivte případným drobným rozdílům třeba oproti Brně nebo Praze :)

1. Předměty
Většina lidí jde na vysokou školu z gymnázia (i když není to pravidlo, dnes už není tak těžké dostat se i z jiných škol), kde se jim dostává všestranného vzdělání. Předměty jsou rozmanité, od jazyků přes fyziku až po tělesnou výchovu. Na univerzitu už jde člověk studovat konkrétní obor a věnuje se mnohem užšímu výňatku znalostí. Pokud se chce poučit i o věcech z jiných oborů, musí si je sám vyhledat a zapsat jako volitelné předměty. Tím se dostávám k tomu, že předměty jsou rozdělené na povinné (tzv. áčka, musíte je absolvovat), povinně volitelné (tzv. béčka, z nabídky si zapíšete, co chcete nebo prostě co na vás zbyde) a volitelné (tzv. céčka, zapisujete si je čistě ze zájmu nebo pro kredity).

Moje čtenářská zkušenost (esej)

3. února 2013 v 17:20 | Genevieve |  Školní práce
Jedním z mých povinných předmětů je Úvod do literární teorie, kde jsme uzavírali zimní semestr esejí. Tématem eseje byla čtenářská zkušenost. V zadání stálo přímo: Smyslem úvahy je autentická, upřímná bilance aktuálního stavu vlastního čtenářství literární slovesnosti se zřetelem k jejímu typologickému rozpětí. Zahrnovat může např. klíčové čtenářské zážitky, vlivy, kritéria výběru - vkus, rozsah a deficity četby ve vztahu k různým žánrům či obdobím apod.
Moje esej prošla hned na první pokus, tak jsem si mohla oddychnout a pokračovat jinými předměty. Rozsah jsou 4 strany A4, tak pochopím, když se vám to nebude chtít číst celé, můžete si vybrat jen některou pasáž, jak budete chtít :). A co vaše čtenářská zkušenost?

Moje čtenářská zkušenost

Když se člověk naučí číst, otevírá se před ním nový svět. Je to téměř, jako by se znovu narodil. První přelouskané slabiky jsou jako první krůčky batolete, první přečtený text je jako první rozběhnutí. Člověk tak získává úžasnou schopnost, díky níž může v knihách prožít vzrušující příběhy, podívat se do vzdálených koutů Země, ba i Vesmíru nebo se přenést v čase hluboko do minulosti či daleko do budoucnosti. Ačkoliv to ne každý vidí, čtení je moc. Umožňuje nám dozvědět se spoustu věcí, rozšířit si obzory i slovní zásobu. Především nám ale nabízí zážitky, protože, přiznejme si, právě kvůli nim lidé nejraději čtou beletrii.

Kde se vzal plyšový medvídek

31. ledna 2013 v 9:47 | Genevieve |  Úvahy
Téma týdne plyšový medvídek mě oslovilo a hned mi bylo jasné, že budu chtít na toto téma napsat článek. Nechtěla jsem se však zařadit mezi stovky podobných článků o tom, jak jsem jako malá dostala medvídka, kterého do konce života nedám z ruky, protože ho mám moc ráda. Napadlo mě zamyslet se nad tím, proč má většina plyšáků právě podobu medvěda, ale na nic kloudného jsem nepřišla. Snad příště. Na něco jsem ale přece narazila. Víte něco o vzniku a vývoji plyšových medvídků? Já už ano. Pomohla mi knížka Věda pro všední den Jaye Ingrama a taky anglická wikipedie :) To jen, abyste si nemysleli, že je to všechno z mojí hlavy nebo že si to chci přivlastnit.


Den trifidů versus Noc trifidů

28. ledna 2013 v 10:29 | Genevieve |  Knihy
Výpadek v mé aktivitě, který nastal, aniž bych chtěla, lze zdůvodnit dvěma slovy. Vakuové dny. Já tak říkám dnům, kdy vlastně nic nedělám a pak si horko těžko vzpomenu, co jsem tehdy dělala. Jedno vím určitě. Četla jsem si. Den trifidů jsem četla už dvakrát a skoro dva roky jsem se chystala vzít do ruky jeho pokračování, až na to konečně došlo. Rozhodla jsem se tedy napsat článek, ve kterém vám obě knihy představím a trochu je porovnám. Chci jen podotknout, že se mi líbily obě knihy a jednou je chci mít obě doma v knihovničce :)

Den trifidů versus Noc trifidů

"Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku." Touto větou začíná slavný vědeckofantastický román britského spisovatele Johna Wyndhama, Den trifidů. Ve Velké Británii vyšel už v roce 1951 pod názvem "The Day of the Triffids". Do Československa se dostal teprve v roce 1972 v překladu Jaroslava Kořána.

Kam dál